Dobrý den,
i když vás to nezajímá, jmenuji se David Sanetrník a připravil jsem si pro Vás monolog na téma sebestřednost.
Máte vedle sebe rádi člověka, který je sebestředný? Většina odpovědí by byla ne. Ale víte proč? Protože nám vždy záleží jen na nás samotných. MY chceme, aby se o NÁS druzí starali, aby NÁM věnovali větší pozornost a aby NÁM pomáhali.
Když už náhodou, ale pozor, pouze na oko, přestaneme být sebestřední, koupíme druhému dárek či mu s něčím pomůžeme, děláme to jen z toho důvodu, že se to od nás očekává nebo to bereme jako investici do budoucna a čekáme později od druhých to samé.
Možná byste mi mohli navrhnout, že pokud se jedná o charitativní akci, nemůže se přece jednat o sebestřednost. Podle veškerých slovníků a definic samozřejmě máte pravdu, ale já bych to neviděl až tak černobíle. Už jste si někdy koupili vánoční hvězdu nebo jste jen tak hodili peníze do pokladničky ve tvaru pejska? Pokud ano, určitě si vybavíte ten hřejivý pocit.
A o to tu jde. Ať už uděláme cokoliv, vždy nás to ovlivní jako první a při rozhodování bereme podvědomě v potaz jen sami sebe. Znovu se Vás tedy zeptám, máte rádi sebestředného člověka? Pokud je Vaše odpověď stále ne, nemáte rádi vůbec nikoho a ani sami sebe.
