Svírajíc nás dnem i nocí
Rodí se v nás temné cosi.
Temné velké a dosti zlé,
Přemýšlením prolezlé.
Myslíš-li moc před spaním,
Vyleze zpod postele.
Pak už není moc co s ním.
Myšlenky ti rozmele.
Jinam myšlenky musíš dát,
Před stvůrou je pryč schovat.
Vzpomínka tě v srdci hřát,
Teplá a hebká, jako jarní větřík vát.
Jen tak se ti bude hezký sen zdát.
Za své hříchy se nemáš kát.
Myšlenka tě musí štvát,
Že dál se musíš bát.
Cítíme se jako cvoci,
Že nám už není pomoci.
Postavit se pudu své
Hlavy sebezáchovné.
Správné je být opatrný,
Své meze to ale má.
Nemyslete, ciťte život,
Jen tak vám své štěstí dá.