Tehdy (Michael Ambros)

Nedávno, lidstvo bylo zlomeno,
když objevila se nemoc.
Každý domů byl veden,
svět byl z cesty sveden.

Ale, z ničeho nic, najednou,
nemoc dostala touhu vražednou.
Lékaři prošetřena byla,
prý že plíce podráždila.

Chvíli taky srdíčko,
pak už Tě to zdrtilo.
Zakopali tě dolů, dolů,
… do výmolů.

Kříž a kámen postavili,
všichni se tam dostavili.
Poplakali, naříkali,
slzami se zajíkali.