Když se Anna poprvé řízla, byla v osmé třídě. Byly 2 hodiny ráno, a když její rodiče spali, seděla ve svém domě na okraji vany s kovovou sponou od pera v ruce. Pak se zařízla do měkké kůže na předloktí. Byla tam krev a pocit hluboké úlevy. „Svět na několik sekund velmi ztichne,“ říká Anna. „Chvíli jsem nechtěla přestat, protože to byl můj jediný mechanismus, jak se vyrovnat s mými pocity. Nenaučila jsem se je ovládat jinak.“
Bolest povrchové rány byla chvilkovým únikem z úzkosti, se kterou neustále bojovala – o známky, o svou budoucnost, o vztahy, o všechno. Mnoho dní se před školou cítila špatně. Někdy zvracela, jindy zůstala doma. „Bylo to, jako byste mě požádali, abych vylezla na Mount Everest na vysokých podpatcích,“ říká.
Trvalo to tři roky, než Anna řekla rodičům o hloubce svého utrpení. Skryla stopy na svém trupu a pažích a skryla smutek, který nedokázala vysvětlit. Na papíře měla dobrý život. Milovala své rodiče a věděla, že by ji podpořili, kdyby požádala o pomoc. Prostě nemohla snést, když viděla na jejich tvářích starosti.
Pro Annu bylo řezání tajným projevem deprese a úzkosti, se kterými ona a miliony teenagerů po celém světě bojují. Sebepoškozování, které je podle některých odborníků na vzestupu, je možná nejznepokojivějším příznakem širšího psychologického problému.
Deprese je psychiatrická porucha, která postihuje náladu, chování a celkové zdraví člověka. Je to duševní onemocnění, které postihuje lidi tím, že vyvolává pocity smutku, beznaděje a bídy. Někdy může být prožitek deprese tak extrémní, že si člověk myslí, že umírá.
Deprese a úzkost teenagerů jsou jedním z nejrozšířenějších problémů, které se rodičům nedaří uchopit. Teenageři jsou dnes křehčí, méně odolní a přetíženější než byli jejich rodiče. Říká se, že jsou rozmazlení a příliš opečovávaní svými rodiči. Teenageři po celém světě se každý den potýkají s touto duševní chorobou, ale ze strachu nevyhledají pomoc, kterou potřebují, protože se obávají výsměchu a nepochopení okolí.
Deprese může být způsobena řadou věcí – okolním prostředím, vzpomínkami na dětství a dalšími událostmi. Častými příčinami deprese teenagerů jsou negativní vztah s rodiči, rodinný život, nízké životní podmínky, násilí v rodině. Nesmíme také opomenout velký vliv sociálních médií. Často slýcháme, že používání sociálních médií způsobuje u teenagera osamělost, beznaděj, prázdnotu, nízké sebevědomí, bezcennost nebo pocity viny. Cítit takovéto emoce po dlouhou dobu může zhoršit symptomy až tak, že začnete mít sebevražedné myšlenky.
Ale proč to musí dojít až tak daleko? Zamýšlím se nad pohnutkami své kamarádky a jejího sebepoškozování. Stačilo by, kdyby se dříve zmínila svým rodičům, že ji něco trápí. Určitě by udělali vše pro to, aby jí pomohli. Být teenagerem v dnešní době je vyčerpávající práce na plný úvazek, která zahrnuje práci ve škole, trápení kvůli budoucí kariéře, přijetí v kolektivu, válka v nedaleké zemi – na co si vzpomenete.
Jsme generace teenagerů, která svým problémům nemůže uniknout. Jsme jako malé sopky, pod neustálým tlakem, který se snažíme držet pod kontrolou. A někdy je to prostě nad naše síly a bojíme se o tom hovořit. Anna si ubližovala tři roky, než dostala odvahu říct to svým rodičům. „Ptáte se, jak je to možné?“ Osobně si myslím, že její rodiče byli příliš zaneprázdněni se problémem své dcery zabývat. A to je špatně.
Teenageři jsou velmi zranitelní a vnitřně spoléhají na to, že jim rodiče pomohou, když se dostanou do úzkých. Proto bych rád poprosil všechny rodiče, aby věnovali svým dospívajícím dětem více pozornosti a byli jim vždy na blízku.