Opilec cosi pokřikuje
když jde večer sama.
Bušení srdce se zrychluje.
Situace je jí známá.
Slyší kroky za zády,
krev v žilách mění se v led.
Docházejí jí nápady.
Už nemůže vrátit se zpět.
Zrychluje chůzi, je ostražitá,
vždyť slyšela všechny ty pověsti.
V pověstech se vždy skrývá realita.
Ruce má zaťaté v pěsti.
Otáčí se a nikdo tam není.
Opilec se ani neohlíží.
Snaží se skrýt své překvapení,
je v pořádku, nikdo jí neublíží.
Naděje na klid je i tak ztracena.
Jak si má snad život užít,
když pořád se ohlíží přes ramena.
Strach způsobený muži.