9. ročník

Nevím, proč to dělám stále znova, i když mě to ničí. Je to pořád to samé, stále dokola a dokola a já vím …

Číst více

Jako každý večer, jsem před spaním pootočil zrcadlo tak, aby na přímo nečelilo posteli, protože v mém oblíbeném podcastu jednou …

Číst více

2. února/20:32             Probudil mě všudypřítomný chlad. Jakmile jsem otevřel oči, obklopilo mě zcela neznámé prostředí. Vypadalo snad jako…, vězení? …

Číst více

Na bolest vzpomenu si, když se o ní mluvíUblížit ti hodně může, to ona fakt umíPlaná, lhaná bývá často v lásce …

Číst více

Zlatá retrívřice Jubi ležela v pelíšku. Tiše oddychovala, nehýbala se, ale nespala. Převalila se na břicho, otevřela oči a postavila se. …

Číst více

S nadějí v očíchPtá se máma dceryV hodinách nočníchZní z kostela údery Odbíjí dvě hodinyDvě hodiny ránoKdy se jakákoli nadějeNáhle …

Číst více

Otevřeným oknem do ložnice foukal větřík, ve kterém se střídavě nadouvaly a zase vracely záclony. Sluneční paprsky se natahovaly až …

Číst více

V tichu mého srdce, kde stíny neustále lpí,věřím v zítřky s tebou, co na obzoru spí.A věřím i v proměny, co život nám dává,kde …

Číst více

Sbalit si telefon, klíče a peněženku a rychle doběhnout na autobus. „Jdu do skautu!“ stihnu ještě zakřičet na mamku, než …

Číst více

Temnota. Cítím, jak se mě její dlouhé, ohyzdné pařáty snaží zmocnit. Vyděšená se co chvíli otáčím za ramena. Nic nevidím. …

Číst více